Rozhovor Lukáš Hrubý

Ahoj Lukáši, mnozí fanoušci naturální kulturistiky Tě znají, ale přes to Tě poprosím o krátké představení.

Ahoj Tome, Je mi 40 let, jsem ženatý a mám 3 děti.

Odkud jsi?

Jsem Pražák odkojený Vltavou, momentálně žijící kousek za Prahou a pracující v Praze.

Jaké máš zaměstnání?

Již přes 20 let pracuji ve společnosti McDonald´s, kam jsem nastoupil jako účetní. Postupem času jsem se začal starat o majetek společnosti, auta, telefony a dostal jsem nabídku na pozici Facility Managera (zajištění energií, služeb, legislativních povinností,…). Poslední 3 roky se přidal i Procurement (poptávková a výběrová řízení pro celou firmu). K tomu se starám o zavádění nových technologií a procesů. Práce je hodně, ale moc mě baví a obohacuje.

Kdo Tě poprvé přivedl do posilovny?

Od malička jsem byl cvalík, a i když jsem vystřídal několik sportů, nikdy jsem se jim soustavně nevěnoval. Jako každého kluka osmdesátých let mě ovlivnily akční filmy. Bruce Lee, Silvestr Stallone, Jean Claude VanDamme, Dolph Lundgren no a samozřejmě Arnold… Jediný, koho jsem se bál, byl Chuck Norris… 🙂 Doma jsem tahal pružinová péra, dělal kliky, sklapovačky a trénoval provaz milimetr po milimetru… J První opravdový trénink jsem absolvoval v prváku na střední. Všimli si mě 2 čtvrťáci a pozvali na společný trénink, tenkrát do fitka na pražském Výstavišti… Trénink jsem dal, ale týden se nemohl hýbat… J Od té doby jsem cvičil sem tam až do roku 2010.

Pamatuješ si, kdy jsi začal opravdu cvičit?

Dříve jsem se zajímal o triatlon, běh a fotbal. Na všechny tyto sporty jsem přeci jen dost mohutný, proto jsem se od roku 2010 naplno pustil do cvičení ve fitku. Začal jsem se vzdělávat, upravil stravu, chodil častěji cvičit.

A soutěže?

Od roku 2012 jsem začal zvažovat soutěžení. Vždy jsem byl proti dopingu a jakémukoliv „pomáhání si“. Hledal jsem, kde by se dal tento přístup uplatnit a našel jsem organizaci ČSNS. Pod dohledem trenéra jsem se připravil na svou první soutěž v Bystřici pod Hostýnem, skončil na 7. místě a sportu propadl natolik, že jsem mu podřídil i svůj životní styl.

Soutěže často nejsou jediným cílem pro amatérského sportovce. Využíváš své znalosti z oblasti tréninku a výživy a jako lektor či trenér?

Poslední 2 roky přednáším o naturální kulturistice pro společnost Multisport. Pomohl jsem s přípravou několika novým závodnicím a závodníkům, snažím se poradit, pokud mám čas. Snažím se vzdělávat sebe i ostatní, ale profesionální dráhu trenéra neplánuji. Pokud má někdo zájem, může se na mě obrátit přes klub PNBBC, který jsem v Praze založil.

Konzultuješ s někým přípravu na soutěže?

Ano, samozřejmě. Začínal jsem se zkušenými trenéry, další sezóny jsem se učil od nejlepších závodníků, poslední přípravu jsem si nechal radit od Tebe a nedopadlo to vůbec zle! 🙂

Plánuješ start na letošních soutěžích, kterých a v jakých kategoriích?

Začnu od konce otázky. Věkově patřím do Masters 40 +, výškově jsem v mužích 180 +. No a plány pro letošní sezónu? Pustil jsem se do podpory změny naší organizace v ČR. Chceme otevřít našim závodníkům dveře do světa, zkvalitnit samotné soutěže a zavést nový systém iCompete. Proto jarní sezónu určitě závodění vynechám. Ale 2 letenky a 9 dnů v hotelu v Thajsku na Phuketu mám koupené!!! Na MS se chci jet určitě podívat a věřím, že podpořím mnoho našich závodníků.

Chceš někomu na závěr poděkovat?

Děkovat se dá stále a je komu! Předně mé rodině, že alespoň trochu respektuje můj náročný sport. Musím poděkovat mé šéfové, která mi dává šanci prožít si celou přípravu, i když přesně ví, co a kdy dělám J. Musím poděkovat všem lidem kolem naturální kulturistiky – závodnicím a závodníkům, organizátorům a všem, kdo nám na tento náročný sport cokoliv přispějí. V neposlední řadě děkuji „ranní směně“ v Jatomi Fitnes Nové Butovice za neustálou motivaci, rady a hecování.

Mým cílem pro tento sport je být zdravý, ukázat, že lze dosáhnout slušných výsledků bez dopingu. A snad být i vzorem a motivací pro lidi, kteří chtějí se cvičením nebo závoděním začít. Člověk může dosáhnout cokoliv. Zapomeňme na důvody, proč to nejde! Hledejme cestu, jak cíle dosáhnout. Počítejme s oběťmi a radujme se z úspěchů.

Děkuji Tome!